PONTÓN

Timon Láska

Timon Láska je kulturní publicista a student pražské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Jeho texty o filmu najdete mimo jiné v Deníku N, na webech ČT Art nebo Dok.revue. Akcentuje témata feminismu a lidskoprávních nerovností, snaží se dávat prostor ohroženým a marginalizovaným skupinám.

Čo sme nestihli napísať v roku 2025


Keď sme približne pred troma rokmi vymýšľali koncept Pontónu, nazvali sme ho pomalým filmovým magazínom. Chceli sme, aby autorstvo malo na reflexiu a tvorbu textov čas, aby čitateľstvo nebolo textami zahltené a mohlo sa k nim v pokoji aj vrátiť. Chceli sme sa prestať ponáhľať. Vedeli sme, že naše kapacity sú obmedzené, že nebudeme mať silu urobiť všetko, čo by sme chceli. Rozhodli sme sa to prijať a spomaliť namiesto toho, aby sme sa strhali. Prioritou pre nás bolo a je, aby nám Pontón robil radosť, nie aby bol najväčším magazínom. Na záver roka sme sa rozhodli pozrieť sa na to, čo sme za uplynulých 12 mesiacov nestihli – na texty, ktoré sme nenapísali, aj keď nás to možno mrzí. Robíme tak aj preto, aby sme si pripomenuli, že to je v poriadku.

Už se neskrývám: s Rebeccou Salvadori o vizuálním mapování hudebních scén


Salvadori v rozhovoru hovoří o výhodách realizace projektů na zakázku (commissions). Zamýšlí se také nad svým stále se vyvíjejícím filmem Messengers (2022–), vztahy s filmovými mediálními strukturami a důležitostí transparentnosti při práci na konkrétních hudebních scénách a prostředích.Rebecca Salvadori a umělci Saint Abdullah a Eomac představili svůj nejnovější film A Forbidden Distance (2024) v září na pražském Lunchmeat Festivalu. Slovenská premiéra proběhne na festivalu Next v Bratislavě 28. listopadu.

No more hiding: Rebecca Salvadori talks visual mapping of the music scenes


Working with visual archives can be one way of working with video materials; creating them is another. While London-based Italo-Australian filmmaker and video artist Rebecca Salvadori does both, her ongoing work seems to capture and create unique, specific audio-visual cultural heritage of experimental, electronic, and club scenes in different cities. Rebecca Salvadori, Saint Abdullah, and Eomac will also present A Forbidden Distance at the Next Festival in Bratislava on November 28.
záber z filmu Když slunce zapadá režisérky Phumi Morare: Dve postavy stoja oproti sebe

Phumi Morare: Colonialism took away our right to self-determination


Phumi Morare, the South-African filmmaker and directress, presented her short films Why the Cattle Wait (2024) and When the Sun Sets (Lakutshon Ilanga, 2021) at the Ponrepo cinema of the National Film Archive in Prague earlier this year. When the Sun Sets won the so-called Student Oscar and was shortlisted for an Academy Award. In this interview, Morare reflects on the importance of telling the stories of ordinary women, amplifying non-white narratives, and the potential of historical revisionism in independent film.
záber z filmu Když slunce zapadá režisérky Phumi Morare: žena na ulici sa obzerá

Phumi Morare: Kolonialismus nám vzal právo na sebeurčení


Nezávislá jihoafrická filmařka Phumi Morare představila počátkem letošního roku dva ze svých krátkometrážních snímků Proč dobytek vyčkává (Why the Cattle Wait, 2024) a Když slunce zapadá (Lakutshon Ilanga, 2021) v prostorách pražského Ponrepa v rámci cyklu AfroFilmes zaměřeného na současnou produkci z afrického kontinentu. Druhý jmenovaný snímek získal cenu Studentský Oscar a ocitl se také ve shortlistu nominovaných na cenu Akademie za nejlepší hraný krátkometrážní snímek. Morare v rozhovoru tematizuje důležitost vyprávění příběhů obyčejných žen, aplikování mimobělošského narativu i možností uplatnění historického revizionismu v nezávislém filmu.
Záber z filmu Sauna: ľudia a psy na dvore medzi bytovkami

Zahradnické vidle píchnu si do zadku. Jak vnímat lidskou roli ve veřejném prostoru?


Dokumentární a studentská tvorba pravidelně tematizuje konkrétní formy společenské nespokojenosti a jednou z nejpalčivějších je ztráta práva na veřejný prostor. S tou se pojí nejen krize bydlení, ale také vnímání veřejného prostoru jako lidské výsady. Odrazilo se to nejen ve studentských experimentálních projektech, ale také v soutěžním výběru sekce Česká radost na letošním ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Jak debatu o exkluzivitě a kontinuálním vyvlastňování veřejného prostoru reflektuje vizuální kultura? Komu vlastně patří? A máme vůbec právo vzít si ho zpět?
ISSN: 2989-3739
FacebookInstagram
Ochrana osobných údajov
© 2026 Inštitút Pontón
crossarrow-up